Z košíku zahradníka




Rabudeň – rabudeň – též o plaménku plotním…..


Nedá se odradit a přichází každoročně znovu –mlaďoučké jaro s  posvěcenou přírodou a vše, co dosud spalo, žene za sluncem. Po celé zemi vlají červené pochodně pentlí na vysokých „májách“. Přes noc zmizelo pod bílými kvítky mřížoví větví i  kulaté zlatavé jmelí .Zahrady hýří barvami a moje babička říkávala, že „v ten čas kvete každý kolek“.


Nejraději si vystačím s novou zelení doplněnou jen jednoduchými bílými kvítky a nevyhledávám pohledy do zahrádek se vzorně okopanými záhony a s  přehršlí barev .Pohled na svěží svahy Bílé hory, které jsem – jen tak pro sebe - zařadila mezi kultovní místa starých přírodních rituálů v blízkosti prohlubně dávné Kamenárky, mne okouzlí mnohem víc .Zbývá dobře „našpicovat“ uši , abych se sem opakovaně mohla navracet a slyšela i“ trávu růst.“

Mezi zajímavou rostlinu, kterou tam chodím každoročně obdivovat –a u nás není vůbec běžnou – patří plamének plotní – Klematis vitalba. Patří mezi popínavé dřeviny. Liána kvete od června do září ne příliš půvabnými kvítky.. Zcela běžně a mnohem víc se vyskytuje na jižní Moravě a na Slovensku. U nás musí být vysazována a často zplaňuje, přesto je na celém území chráněná. Přírodní druh plaménku plotního bohatě kvete, spletí svých rozkvetlých větviček obaluje často i keře ve svém okolí jako závojem, ale i po odkvětu dlouho do podzimu, okouzluje svoje okolí dekorativně ochmýřenými,stříbřitě ve slunci svítícími semeníky, podobnými čarovným amuletům okolo krku staré vědmy a tak ráda hostí pracovité včely. Stojí tak trochu ve stínu slávy svých velkokvětých plaménků zahradních. Snad právě pro svoji skromnost, přirozenou a jednoduchou krásu, není rostlinka tolik využívána v našich zahradách tak, jak by si zasloužila.

V přírodě se plaménku daří v dobře propustné kamenité půdě, obvykle na vápencovém podkladu. V místě, kde za ni chodím již po léta, roste a proplétá se mezi křovinami, které ovíjí. Tvoří liánovité, až osm metrů dlouhé výhony a obývá slunná místa.
U nás je běžně zvaná jako klematis, na jižní Moravě dostala však velmi zajímavé lidové jméno - „rabudeň“. Pátrala jsem dlouho po jejím neobvyklém, avšak krásně znějícím jménu.

Opět, jako již mnohokrát, pomohla náhoda. V časopise Týdeník rozhlas vyšel článek o Horňáckém lidovém zpěvákovi Luboši Holém. Ti, kteří znají jeho písničky, zpívané mužným a pevným barytonem, ví, o kom je řeč. Pěvecká kariéra doktora – veterináře, se započala doma - na Horňácku. Hudební talent jeho rodičů, v hudbě nadaných, převzaly i jejich děti. Velký vliv na jeho lásku k lidové písni získal od své babičky, která „byla velmi dělná a zároveň zpěvná“. Luboš, spolu se svým bratrem Dušanem, od ní sesbírali přes šest set nápěvů. „Byli jsme malí, tak šup s nama do plachty na hřbet – a už nás nosila po poli a zpívala si. Nejprve jsme poslouchali a později i zpívali s ní.“
Před časem oslavil Luboš Holý svoji osmdesátku a vydal novou desku Rabudeň, rabudeň“. Se svým kamarádem vybrali pár „pěsniček“, které nahráli a nazpívali a tak vyšlo nové album.
Na dotaz co to je vlastně ta rabudeň, zpěvák odpovídá“ „Též jsem se ujca ptal. Je to rostlina, popínavá lesní liana – plamének plotní. Růstávala v lese Kabeli, Horňáci ji též menovali chalabuď a její suché stvoly přidávali do otépek k zatápění. Dobře to hoří“. .

Je jen škoda, že život Lubuše Holého se na počátku roku 2011 náhle ukončil. Prohlížím si barevný obrázek statného zpěváka v horňáckém kroji, v bílé košuli a krásně vyšívané zástěře – typické pro mužský kroj. Z rozhlasu se mi podařilo zachytit i část překrásného textu starodávné „pěsničky“. A tak dospělo ke konci i moje pátrání po plaménku plotním . Jeho dlouhátánský výhon po celou zimu zdobí rám starého zrcadla, nežli zase vyraší nový.

Rabudeň, rabudeň, ako ťa ma mila, ako ťa zabudněm ?
Ja na ťa synečku, ja na ťa lahúčko, jako dyž opadne z jablúňky jablúčko….

Prameny :

Nakladatelství Práce – Příroda v ČSSR
Čestmír B“ohm – Okrasná zahrada
Týdeník Rozhlas


Zpět na seznam všech článků
Zpět na předchozí článek/stránku


Naši partneři:


Kopřivnice
Počasí Kopřivnice - Slunečno.cz
Vyberte si:

Aktuální informace


Havarijní linka
Krajská veterinární správa

+420 720 995 203
Krizová linka pro hlášení nákazy nebo mimořádné situace. Zneužití je trestné.

Dnes je 26. 06. 2019
Adriana

včely na květech
Základní organizace českého svazu včelařů Kopřivnice
       zo@vcelari‑koprivnice.cz