Z košíku zahradníka




Bylinná prabába aneb divizna a já


Našla jsem ji u svých nohou v zahradě před několika dny. Malý a skromný svazeček šedozelených lístků, přilípnutý k holé zemi. Na plácku vyprahlé hlíny, za letošního horkého léta na rozhraní mezi stínem dvou našich lip s čerstvě nakadeřenými hlavami a vyprahlým a jen chudobně vypadajícím trávníkem. Mláďátko – divizenka - dcerka loňské a ztepilé divizny –latinsky Verbascum, lidově též Petrova hůl či svíce královská.
Rostlina s „divem“ už ve svém názvu, plná tajemné síly. Její latinský rodový název Verbascum vznikl zkomolením slova barbascum (barba = vous) připomíná plstnaté ochlupení celé rostliny. Mladá léčivka s teplými lístky je však trochu svéhlavá, chová se umíněně a nejlépe je jí ve slunečním úpalu na kousku holé země. . Dává mi najevo, že ona právě tu je doma.a ví co dělá. . Její máma – loňská kráska,si minulého léta vyhlédla mnohem atraktivnější polohu. Usadila se na pokraji malé skalky,ze které vévodila celému okolí.

Je zvláštní, že divizna, rodem patřící mezi krtičníkovité, s oblibou vyhledává zem promíchanou kamením, obývá chudé, k jihu obrácené stráně, suché lesních paseky, náspy i  opuštěné lomy. Prvním rokem utvoří malou růžici listů přisedlých těsně k zemi.. A právě mezi kámen umíněně zaklesne drápky svých kořenů, druhým rokem vyšle k nebi statný vrchol se zlatými květy do výšky jednoho až dvou metrů. Asi tak odolává záludným větrům za letních bouřek. A zkuste někdy pozvednout její mohutné listy, rozložené okolo ní jako širokou mechovou krinolínu, barvou připomínající nádhernou zeleň na středověkých rukopisech a ikonách. .Překvapí vás spletí mravenčích stezek i dálnic, se skrýšemi brouků poplašeně pádících do svých úkrytů.

Všemi jejími vyznavači obdivovaná bylina však oplývá nejen vzrůstem a krásou, ale zná pomoci tomu, kdo o to stojí a od ní to očekává. .Lidé ji často pěstují i ve svých zahradách,neboť o drogu je velký zájem a poptávka vyšší nežli nabídka. Sbírají se koruny i s tyčinkami (bez kalicha). Kvete jen velmi krátce, ráno se květy rozvíjejí a odpoledne již opadávají. Její něžný květ je třeba sbírat s velkou opatrností a chránit jej před pomačkáním. Nejlépe je sesbírat květy v pozdních dopoledních hodinách a za suchého počasí, když už nejsou orosené. Odborníci na její sběr tvrdí, že nejlépe je usušit hedvábný květ během jednoho dne, rozprostřený v jedné vrstvě a to na slunci nebo umělým teplem do 60oC. Čaj ze zlatých plátků divizny pomáhá jako dokonalý prostředek při odkašlávání a znají jej hlavně „průduškáři“.Znalci bylinných tajů o ní ví, že je známá již z dávné  antiky, má protizánětlivé účinky, uvolňuje křeče a podporuje tvorbu moče.
Divizna patří mezi důležité medonosné rostliny, neboť po celé léto až do podzimu, poskytuje včelám velké množství světlého, vonného nektaru. Znám rozmarné pozpěvování včel, ale i basové árie čmeláků, dožadujících se pylu ze zlatých tyčinek. Jsme k sobě ale nanejvýš ohleduplní a dáváme si galantně přednost.
Mohutně vypadající, ale velmi jemná rostlinka, se snadno rozmnožuje vyséváním nasbíraných semen, které pečlivě uchovává v tobolce „na příště“.

O jejím účinku , léčivé, až čarovné síle, vypráví spisovatelka Karolina Světlá v jedné ze svých povídek „Černá divizna“ v knize Romaneta z Ještěda. Je psaná obdivuhodnou staročeštinou, pro kterou se k ní stále vracím. . .A protože znám jen druh zelinky velkokvěté a černou „osobně“ neznám, pátrala jsem po ní alespoň ve starém „bylináři“. Divizna černá skutečně existuje a od své sestřičky se liší „fialově vlnatými tyčinkami“, podle níž má svoje jméno. Možná, že kolem ní obcházím bez povšimnutí, prý se vyskytuje „roztroušeně až hojně“.
Povídka s neobyčejným půvabem líčí čas, kdy se musí „zelinka“ utrhnout neboť podle staré pověsti „ona jediná, je-li za dnešní noci utržena, hojí –hojí –souchotiny.“.. Musela však být ulomená u samého kořene v den Sedmi bratrů. Svátku, který dnes už neznáme. a to dívkou-pannou. Jen ta pak získala tu tajemnou moc léčit. . .

Příroda i já známe dobře blahodárný účinek impozantní bylinky. Kdysi dávno jsem jí přiřkla ne právě lichotivé pojmenování divizna-babizna a to jí zůstalo. .. Už jako malá jsem ji vídala vyčnívat nad ostatní rostliny přes plůtek téměř  každé zahrádky i u všech štramberských kamenárek. To proto, že miluje to bílé kamenné podloží, které jí vyhovuje. A máme spolu i cosi společného. Je tak trochu tajemně podivná. Ale to jsme tak trochu a občas každý. A babizna ? Tou jsem dávno i já.

Prameny :
V.G.Rubcov, K.Beneš – Zelená lékárna
Bertram M“unker – Plané rostliny Střední Evropy“


Zpět na seznam všech článků
Zpět na předchozí článek/stránku


Naši partneři:


Kopřivnice
Počasí Kopřivnice - Slunečno.cz
Vyberte si:

Aktuální informace


Havarijní linka
Krajská veterinární správa

+420 720 995 203
Krizová linka pro hlášení nákazy nebo mimořádné situace. Zneužití je trestné.

Dnes je 26. 06. 2019
Adriana

včely na květech
Základní organizace českého svazu včelařů Kopřivnice
       zo@vcelari‑koprivnice.cz